sobota 1. září 2012

Poslední a První

A je to tady! Všemi nenáviděné září. A co přichází se zářím kromě padajícího listí a prvních ranních mrazíků. Škola. Letos jsme měli štěstí a prázdniny jsme si prodloužili automaticky o dva dny. Řeknete si dva dny to je jako nic, ale představte si tu svobodu. Dva dny navíc. To je přeci krása.
Konec negativního myšlení. První den školy by přece měl být krásný. Setkáváme se znovu se spolužákama, chápu, že někteří vám lezou na nervy a jiný byste nejradši neviděli. Ale všechno se musí brát i z tý dobrý stránky. Aspoň se naučíme toleranci a třeba na konci roku zjistíme, že naše bývalé přátelé nahradili ti otravní a na nervy lezoucí spolusedící. 
Za co bysme taky měli být rádi, je režim. O prázdninách vstáváme kdy chceme a o tom kdy chodíme spát radši pomlčím. Jíme když máme zrovna hlad, to, co je zrovna po ruce. Chytáme úpaly, klíšťata, zamilováváme se do špatných lidí, zvracíme na ulicích, potíme se ( jen si to přiznejme) a občas se vyklube i nějaký ten modní hororek. Prakticky si děláme co se nám zlíbí. Ale nic netrvá věčně. Naštěstí. 
Takže buďme rádi za začátek školy. Ať to zní jakkoli šíleně.

Užijte si poslední den prázdnin a první den školy. Nezapomeňte vykročit pravou nohou (jak vždycky říkávají babičky). A usmívejte se, objímejte skoro zapomenuté tváře a nahlas zdravte profesory. Je nový start.*

Jako odměna útěchy, malá exkurze do mých prázdnin.
















Žádné komentáře:

Okomentovat